Toto dílo bylo zpracováno na základě archivních materiálů, které po rozdělení firmy darovali dědici Národnímu muzeu. Archiv byl zásluhou Dr. Jaroslava Švehly roztříděn a převezen do Literárního oddělení Národního muzea. Bylo to několik desítek tisíc dokumentů, doplněných ještě celou osobní knihovnou Jana Otty, obsahující veškerá díla jeho nákladu, tj. historii tří spisovatelských generací v době asi 45 let. Autor čerpal i z jiných dostupných pramenů jako např. osobních vzpomínek bývalých zaměstnanců Ottova nakladatelství a také dopisů členů rodiny Jana Otty.Sám autor o svém díle píše: "Věnoval jsem zvláštní pozornost práci na poli odborném a organizačním (pro české knihtiskaře, nakladatele a knihkupce), organizaci jeho závodu, jeho spolupracovníkům, způsobu jeho práce, reklamě atd. tak, že tato monografie obsahuje mnohé, co bude užitečné pro příští dějiny českého nakladatelského a knihkupeckého a knihtiskařského stavu. Moje práce přináší i hodně neznámých podrobností ze života a díla českých spisovatelů a vědců (kapitola o naučném slovníku sleduje podrobně vývoj a dramatické zvraty tohoto největšího rozsahem českého díla) zvláště se vztahem k Jiráskovi, Vrchlickému, Sládkovi, Mrštíkovi, Heydukovi, T.G. Masarykovi aj. Celkem jsem byl veden snahou poklonit se v patriarchovi českých nakladatelů práci těch, kteří nečiní duchovní bohatství národa pouze předmětem svého obchodu, ale také předmětem své lásky, oddané péče a spolupráce. Chtěl jsem přispět k dějinám české knihy, tvořícím podstatný a charakteristický rys dějin národa a ukázat na Ottově službě národu, stavu a profesi vzor těm mladým českým mužům, kteří se chtějí pokusit, jako on, spojit užitečné ideály s praktickým životem".
Proč ale tato monografie dostala knižní podobu až v roce 2002, když byla vytvořena již v 1940?? Protože všem, kdo od té doby vládli u nás, byl usilovný a úspěšný velkopodnikatel Jan Otto trnem v oku až do "Něžné revoluce".